Technologie – klíčová otázka

Větrná energie

Německo začalo přecházet na obnovitelné zdroje primárně na začátku 90. let přes větrnou energii. V současnosti představují větrné elektrárny postavené na pevnině nejlevnější zdroj elektřiny z obnovitelných zdrojů a na německý trh dodaly v roce 2016 zhruba 12 procent elektřiny. Odvětví pevninských elektráren navíc táhnou středně velké firmy a malí investoři. V rodícím se sektoru mořských větrných elektráren tomu ale bude z obou hledisek jinak. V prvním kole aukcí pro větrné elektrárny na pevnině pokryly 96 procent nabízené kapacity projekty splňující podmínky pro "občanské projekty".

V roce 2016 Německo získalo přibližně 12 procenta elektřiny z produkce větrných turbín, z nichž téměř všechny se nacházely na pevnině. Do roku 2020 plánuje podíl větrné energie zhruba ztrojnásobit (jak na pevnině, tak mimo ni). Rodící se mimopevninský sektor se ale od tradičních pevninských elektráren značně liší. Zatímco sektor pevninských elektráren se většinou skládá ze středně velkých firem a decentralizovaných větrných projektů vlastněných převážně komunitami a malými investory, mimopevninský spočívá téměř výhradně v rukou velkých korporací, z nichž mnoho se až doteď stavělo proti přechodu na obnovitelné zdroje. Tradiční pevninský sektor proto tvrdí, že starší elektrárny na pevnině by měly být zmodernizovány – technologie turbín udělala od 90. let velké pokroky, takže mnohem menší množství turbín může nyní vyprodukovat mnohem více elektřiny. Zhruba 15 procent nových větrných turbín instalovaných v roce 2016 nahrazovalo staré. Od roku 2014 vzrostla produkce mořských větrných elektráren téměř devětkrát - z 1,4 TWh na 12,4 TWh.

Modernizace větrných turbín je v Německu důležitým tématem. Protože větrný sektor funguje již dvě desetiletí, první větrné farmy, které obdržely garantované výkupní ceny, dosáhly konce své životnosti. Rovněž ty, kterým stále zbývá několik let, nevyužívají dostupný prostor tak účinně, jako to dokážou nejnovější turbíny. Produkce průměrné turbíny instalované dnes přesahuje produkci průměrné turbíny vyrobené v polovině 90. let asi desetkrát. Jinými slovy, díky modernizaci – výměně starých turbín za nové – můžeme vyrábět stále větší množství větrné energie, a přitom zároveň snížíme vizuální dopad větrných parků. Pro srovnání: jmenovitý výkon větrných turbín instalovaných v roce 2016 je dvakrát vyšší než u strojů postavených v roce 2000 a ještě výrazně vyšší než v případě proketů z poloviny devadesátých let.

Německo také plánuje postavit nové mořské větrné parky: vláda má v úmyslu instalovat do roku 2020 v německých vodách 6,5 gigawattu, do roku 2030 má jít o 15 GW. Rok 2015 byl pro německé mořské větrné elektrárny rekordní, 2,2 GW instalovaných turbín zvadly celkový výkon na 3,3 GW. V roce 2010 byl k síti připojen první mořský větrný park v Německu – testovací pole Alpha Ventus – následovaný v roce 2011 projekty Bard 1 a Baltic 1, prvními komerčními větrnými parky. Povolení již dostalo dalších 20 mořských větrných parků na území německé výlučné ekonomické zóny v Severním moři a tři v Baltském moři. V roce 2016 přibylo 818 MW mořských větrných elektráren.

Očekává se, že mořské větrné parky budou energii dodávat spolehlivěji, protože vítr na otevřeném moři je stálejší. V nedávných aukcích byla pro mořské větrné elektrárny vysoutěžena cena, která odpovídá odhadům pro velkoobchodní cenu elektřiny v roce 2025. Na druhou stranu německý větrný sektor se vůči mořské větrné energii staví poněkud vlažně, protože tyto projekty spočívají pevně v rukou velkých korporací, kdežto pevninské větrné elektrárny vlastní z velké části občané. Podpora mořských větrných parků ze strany vlády kancléřky Merkelové se skutečně někdy interpretuje jako speciální pobídka pro největší německé energetické společnosti, jejichž jaderné elektrárny stejná vláda odstavuje. Na konci roku 2016 bylo v Německu instalováno 4,1 GW větrných elektráren.

Příznivější postoj k pevninským větrným elektrárnám

Německý větrný sektor tradičně tvoří komunitně vlastněné projekty, které rostou organicky: postaví se několik turbín, a když místní komunita zjistí, jak dobrou návratnost větrná elektrárna poskytuje investorům, chce se zapojit více lidí a instalovat další turbíny. V prvním kole aukcí pro pevninské větrné elektrárny v roce 2017 byly stanoveny speciální podmínky pro nabídky, které splnily kritéria pro "občanské projekty". Konkrétně se pro tyto projekty nevyžaduje posudek o dopadech na životní prostředí (EIA) v době aukce. Občanské projekty mají zároveň nárok na nejvyšší vysoutěženou cenu, i kdyby jejich nabídka byla nižší. Výsledkem bylo, že občanské projekty pokryly 96 procent kapacity větrných elektráren nabízené v prvním kole aukcí. Dokonce i zástupci Strany zelených soudí, že tento podíl je příliš vysoký, příští aukce se budou patrně řídit upravenými pravidly, aby komerční projekty mohly získat vyšší podíl. Zároveň se objevily informace o tom, že komerční firmy vstupovaly do aukcí s "občanskými projekty", když za občanské investory vydávaly vlastní zaměstnance.

S rostoucím počtem turbín si lidé také uvědomí, jak přehnané jsou obavy z hluku. V mezinárodním porovnání se obavy ze zdravotních dopadů větrných elektráren omezují na místa, kde se turbín nachází velmi málo. nachází velmi málo. V Německu a Dánsku, dvou zemích s největší hustotou větrných turbín, v debatách zdravotní účinky vůbec nefigurují. Naopak, když čistá větrná energie nahradí špinavou energii z uhlí a potenciálně nebezpečnou jadernou energii, lidé si uvědomují, že se zdravotní dopady výroby elektřiny zmenšují. A v neposlední řadě, s tím, jak roste počet větrných parků, lidé si zvykají na „vizuální dopad“ a začínají vnímat, že turbíny nejsou rušivější než stožáry elektrického vedení, stavby nebo silnice a nadělají méně hluku než auta.

Díky technickému vývoji posledních let se využití větrné energie stává atraktivnější také ve vnitrozemských regionech. V jižním Německu – obzvláště v jihozápadní spolkové zemi Bádensku-Württembersku, která má stále velmi málo větrné energetiky – se v poslední době odstranily bariéry v oblasti územního plánování, což usnadnilo instalaci větrných turbín na svazích kopců a v lesích. Nové turbíny musí zároveň splňovat přísná ekologická kritéria. Bádensko-Württembersko, které má poprvé v historii vládu vedenou Stranou zelených, plánuje významně zvýšit svoji roční nově instalovanou kapacitu.

Pevninské větrné elektrárny zaznamenaly v roce 2016 významný úspěch: byly instalovány 4,3 GW, což téměř vyrovnalo rekord 4,4 GW z roku 2014. V roce 2015 pak bylo postaveno dalších 3,5 GW. Experti na problematiku energetického trhu se domnívají, že developeři se snažili postavit maximum projektů před přechodem k systému aukcí, který platí od roku 2017. Zároveň ovšem řada spolkových zemí zlepšila podmínky pro pevninské větrné elektrárny, když došlo k odstranění administrativních bariér.