Politiky pro čistou energii

Výstup z jádra

Výstup z jádra je ústřední částí německé Energiewende. Němci vnímají jadernou energii jako zbytečně riskantní, příliš drahou a neslučitelnou s obnovitelnými zdroji. V roce 2022 má být uzavřena poslední jaderná elektrárna v Německu. Na začátku roku 2011 bylo v provozu sedmnáct jaderných elektráren; v roce 2017 jich fungovalo ještě osm. Německo plánuje zaplnit mezeru ve výrobní kapacitě vzniklou po uzavření jaderných elektráren elektřinou z obnovitelných zdrojů, zdrojů spalujících zemní plyn, nižší spotřebou energie (účinnost a úspory), řízením poptávky po energii a v mezidobí i produkcí pocházející ze zbytku německých uhelných elektráren.

Rozhodnutí o výstupu z jádra z roku 2011 nebylo prvním v německé historii. V roce 2000 dosáhla vládnoucí koalice sociálních demokratů a Strany zelených pod vedením kancléře Gerharda Schrödera dohody s německým jaderným sektorem na uzavření jaderných elektráren v zemi po uplynutí jejich průměrné životnosti 32 let. V té době měla země 19 jaderných elektráren s licencí, která ještě nevypršela.

Energetické společnosti nicméně mohly alokovat kilowatthodiny z jedné elektrárny na druhou. Tímto způsobem se samy mohly rozhodnout uzavřít jednu elektrárnu dříve, než bylo plánováno, a převést zbývající kilowatthodiny na druhou elektrárnu, která byla například situována v kritičtější oblasti sítě. V závislosti na množství jaderné energie, která už bude v té době vyprodukována, vypne Německo svoji poslední jadernou elektrárnu kolem roku 2023.

Čtyři velké energetické společnosti působící v Německu (EnBW, RWE, E.on a švédský Vattenfall) neměly jinou možnost než přijmout kompromis, kterého dosáhly se Schröderovou vládou. Zdá se ale, že zvolily raději strategii vyčkávání a přechodu z jaderné energie na uhlí a zemní plyn než přechod k obnovitelným zdrojům. Do konce roku 2011 byly tyto firmy zodpovědné dohromady pouze za 7 procent nových německých investic do obnovitelných zdrojů. Během stejného období klesl podíl jaderné energie na německých dodávkách energie z 30 procent v roce 1999 na 23 procent v roce 2010. Do poloviny roku 2017 Německo uzavřelo devět ze sedmnácti reaktorů, které byly v provozu před katastrofou ve Fukušimě.

Obrat v jaderné politice

  1. března 2011 přišla jaderná havárie v japonské Fukušimě. Jen v Berlíně vyšlo do ulic odhadem 90 tisíc lidí, aby protestovalo proti jaderné energii. Německá vláda se rozhodla okamžitě uzavřít 8 ze 17 reaktorů. Po dvou měsících se rozhodnutí stalo konečným, což v podstatě znamenalo, že koalice kancléřky Merkelové pozastavila předešlý výstup z jádra (Merkelová ještě před Fukušimou rozhodla o prodloužení licencí jaderných elektráren) jen na několik měsíců, než jej znovu potvrdila. Nyní je Německo zpátky na cestě k odstranění jaderné energie ze svého energetického mixu do roku 2022. Každé ze zbývajících osmi jaderných elektráren bylo přiděleno konkrétní datum vyřazení z provozu.

V roce 2016 se debata o vystoupení z jaderné energetiky začala soustředit na financování likvidace reaktorů a výstavby úložiště jaderných odpadů. Rozdělení společnosti E.On na dvě firmy bylo patrně pokusem o převedení jaderných závazků na novou společnost pokračující v konvenční energetice. V případě, že by došlo k jejímu bankrotu, může druhá nová společnost, která se soustředí na obnovitelné zdroje, pokračovat v činnosti. Německá vláda a společnosti vlastnící jaderné elektrárny dospěly k dohodě o speciálním fondu na likvidaci jaderných zařízení. Dosud byly sice prostředky vyčleňovány, ale byly využívány k dalším investicím. To znamená, že v případě bankrotu by nebyly k dispozici. V roce 2016 německá vláda navrhla, aby prostředky fondu byly navýšeny na 23,3 miliard eur, tedy o 6 miliard navíc oproti částce, která již byla vyčleněna. V dubnu 2016 pak komise vedená Jürgenem Trittinem (exministrem Strany zelených, který se podílel na koncepci vystoupení z jádra v roce 2002) dosáhla schválení kompromisního návrhu. Pohle něj navýší provozovatelé prostředky fondu na 23,6 miliard eur. Částka bude následně převedena do veřejně spravovaného fondu, aby peníze nebyly ohroženy bankrotem energetických firem. Na oplátku se německá vláda stane subjektem kompletně zodpovědným za uložení jaderného odpadu.