Politiky pro čistou energii

Zákon o zrychlení výstavby sítě

Energetický přechod bude potřebovat rozšířenou adaptovanou síť, aby si poradil s větším objemem obnovitelné elektřiny. Ani rozšíření, ani adaptace neprobíhá dostatečně rychle, takže německý parlament přijal zákon o zrychlení výstavby sítě. Neexistuje ale shoda na tom, kolik je toho potřeba udělat a kde. Oficiální plány jsou na světě, několik projektů ale zůstává sporných.

Energiewende bude vyžadovat správně fungující infrastrukturu – síť se především bude muset adaptovat a stát se chytřejší. Současná síť je navržena k přenosu elektřiny z centrálních elektráren ke spotřebitelům, budoucnost se ale rýsuje v komplexnější podobě.

Velké elektrárny budou nadále dodávat elektřinu do přenosové soustavy, síť se ale musí změnit tak, aby se eletkřina z větrných turbín (jak pevninských, tak mořských) na severu mohla dostat ke spotřebitelským centrům na západě a na jihu.

Tato elektrická vedení se také využijí k obchodování s elektřinou. Na úrovni vedení nízkého a středního napětí se připojí rostoucí počet malých decentralizovaných zdrojů – solární panely, kogenerační jednotky, jednotlivé větrné turbíny a malé větrné parky. Plynulý běh zabezpečí speciální kontrolní systém. Síť se stane inteligentnější.

Rozšíření sítě dosud nepokračovalo dostatečně rychle. Na konci roku 2012 byla dokončena pouze jedna devítina z 1800 kilometrů nového elektrického vedení, které musí být kompletní do roku 2015. Vedení, které zajistí připojení mořských větrných turbín, je obzvláště důležité. Nějakou dobu nebylo jasné, kdo za něj nese finanční odpovědnost, pokud jsou větrné turbíny na moři postavené, ale připojení není zajištěno. V létě 2012 vyjednala německá vláda kompromis mezi investory větrných parků a provozovateli přenosové sítě tak, že investoři budou dostávat kompenzace od provozovatelů sítí – náklady ale bude možné přenést na spotřebitele. Tento kompromis představuje ve větrné energetice dvojí metr. Malé pevninské větrné parky musí platit za své přípojení až po nejbližší transformační stanici a nedostávají od operátorů žádnou kompenzaci, pokud se musí kapacita za transformátorem zvýšit a nestane se tak včas. Pevninská větrná energetika, tradičně poháněná komunitními projekty a malými až středně velkými podniky, to pociťuje jako frustrující, protože provozovatelé přenosové sítě – dřívější dceřiné společnosti čtyř velkých německých energetických společností, které nebyly vždy pevninským větrným parkům nápomocné – jsou při připojování k síti zvýhodňováni.

V roce 2011 přijal německý parlament zákon o zrychlení výstavby sítě (NABEG). NABEG požaduje, aby německá Bundesnetzagentur přezkoumala vedení velmi vysokého napětí a aby se stalo pravidlem, že vedení vysokého napětí (110 kV) bude pokládáno jako podzemní kabely. V počáteční fázi plánování bude navíc zapojena veřejnost a zabezpečena transparentnost, aby obyvatelé přijali výstavbu příznivěji. V roce 2014 vznikly dva návrhy Plánu rozvoje sítě analyzující potřebu vytvořit spolkový plán, který by se stal zákonem. Cílem není jen rozšíření sítě, ale také modernizace a optimalizace existujícího vedení. Bylo by možné použít například speciální teplotně odolná vedení k rozvodu většího množství elektřiny, aniž by se musely natahovat další dráty. Využívání elektrického vedení blízko k plné kapacitě, za podmínky ochlazování větrem – což se obvykle děje v prostředí s velkým množstvím větrné energie – by zase mohlo být umožněno díky monitoringu teploty. Zákon NABEG byl doplněn o zvláštní předpis podporující podzemní vedení, konkrétně pro vysokonapěťová stejnosměrná vedení na dlouhé vzdálenosti.