Politiky pro čistou energii

Mezinárodní klimatická politika

Německo je druhým největším donorem finančních prostředků na celosvětovou ochranu klimatu. Německé klimatické fondy podporují zmírňování klimatické změny prostřednictvím opatření ke snížení energetické náročnosti, financováním obnovitelných zdrojů energie, elektrické mobility a podobně. Německo nicméně zaostává za mezinárodně dohodnutým cílem vyhradit 0,7 procenta HDP na oficiální rozvojovou pomoc. V roce 2013 dosáhlo na 0,38 procenta – relativně stabilní úrovně od roku 2008.

Německo je již dlouho jedním z největších donorů finančních prostředků na ochranu klimatu. Přesto zůstává podobně jako téměř všechny další země OECD daleko za mezinárodním závazkem daným na začátku 70. let, který vyžadoval vyhradit 0,7 procenta HDP na oficiální rozvojovou pomoc. V roce 2013 vyčlenila německá vláda z rozpočtu na ochranu klimatu a adaptaci v rozvojových zemích odhadem 2 miliardy eur.

V roce 2010 byl zřízen Zvláštní energetický a klimatický fond společně s Národními a mezinárodními iniciativami na ochranu klimatu (známými jako Klimatické iniciativy). Tyto iniciativy jsou financovány hlavně z výnosů obchodování s emisními povolenkami. Mají podporovat aktivity, které zmírňují klimatickou změnu, jako účinné chladicí systémy, malé kogenerační jednotky, energetické audity nízkopříjmových domácností, konzultační sítě pro malé podniky a v budoucnosti také vysoce účinné průmyslové technologie a výrobní procesy.

Mezinárodní klimatická iniciativa (ICI) financuje pilotní projekty a poradní služby mimo Německo. V roce 2013 bylo podpořeno 394 projektů v celkové hodnotě 1,45 miliardy eur plus dalších 1,6 miliardy eur z implementačních agentur a dalších veřejných a soukromých zdrojů. ICI se soustřeďuje na klimatickou politiku, energetickou účinnost, obnovitelné zdroje, adaptaci na klimatickou změnu, omezování odlesňování a prevenci ztráty biodiverzity. Podle oficiální webové, stránky dává přednost „aktivitám, které podporují vytváření mezinárodní architektury pro ochranu klimatu, transparentnosti a inovativním a přenosným řešením, která mají dopad i mimo jednotlivý projekt“. Každý rok vybírá v rozvojových zemích, nově industrializovaných zemích a zemích procházejících transformací projekty, které obdrží podporu. Velká část těchto peněz financuje elektrickou mobilitu, nové účinnější elektrárny a (od roku 2014) kompenzace energeticky náročným firmám, aby se ceny energie, které platí, udržely nízko. Ochránci přírody říkají, že fond je vychýlený ve prospěch energetických společností a výrobců automobilů a nechává jen málo prostředků na úspory energie a redukci skleníkových plynů. Dalším problémem je nízká cena emisních povolenek. Výnos obchodování s emisemi dosáhl pouze poloviční úrovně, než se čekalo v roce 2012 – asi 350 milionů eur. V roce 2013 narostl rozpočet fondu asi na 2 miliardy eur. V roce 2014 zůstávala cena uhlíku nízko na přibližně 7 eurech za tunu, mnohem níže než očekávaných 30 eur.