Historie Energiewende

Černobyl – změna přichází pomalu

V roce 1986 explodoval reaktor v Černobylu a na Německo dopadl radioaktivní déšť. Němci ztratili důvěru v bezpečnost jaderné energie, ale zatím nevěděli, jak ji nahradit.

V roce 1986 explodoval reaktor v Černobylu (Ukrajina) a detektory radioaktivity po celé Evropě začaly registrovat prudký nárůst radiace v okolním prostředí; Sovětský svaz původně nehodu neoznámil. Němci slyšeli v rádiích, že není bezpečné, aby si děti hrály venku. Důvěra veřejnosti v bezpečnost jaderných reaktorů dosáhla rekordního minima, i když němečtí inženýři a politikové nadále ujišťovali, že Černobyl byla nešťastná náhoda – výsledek zřetelně podřadné sovětské technologie. Po mnoho let dál opakovaně prohlašovali, že německé jaderné elektrárny jsou bezpečné. Koalice kancléřky Merkelové ještě v srpnu 2010, tvrdila, že žádná nehoda jako v Černobylu není v Německu vůbec možná – to bylo rok před tím, než ji Fukušima přiměla změnit názor.

Otázkou ale stále zůstalo, jak nahradit jadernou energii. Od zveřejnění Energiewende v roce 1980 se v Německu nic nezměnilo. Solární energie byla stále tak drahá, že ji využívala hlavně NASA ve vnějším vesmíru a v malém fungovala v oblastech bez připojení k síti. Zatímco větrná energie se na začátku 80. let odpíchla od země (Kalifornie již získávala jedno procento elektřiny z větrných turbín), politické změny během Reaganovy administrativy způsobily kolaps solárního trhu. Na konci 80. let rozvíjelo větrnou energii ve větší míře pouze Dánsko; dánští výrobci turbín patřili mezi hlavní dodavatele prvních kalifornských projektů.