Evropské perspektivy

Energiewende v polském stylu

Transformace energetiky se objevuje na horizontu i v uhelném Polsku. Tato velká středoevropská země překvapivě nemá jinou možnost. Díky takzvanému švýcarskému příspěvku novým zemím rozšířené Evropské unie (Švýcarsko platí určitý příspěvek za možnost být součástí Evropského hospodářského prostoru) získá několik tisíc domů ve čtyřech obcích v okolí Krakova (velké město v jižním Polsku) solární systémy pro ohřev teplé vody.

autor: Ireneusz Sudak, novinář se specializací na energetiku, Gazeta Wyborcza

Nejdříve několik čísel: v Polsku se těží nejvíce uhlí ze všech evropských zemí - 75 milionů tun ročně. Uhelné elektrárny pokrývaly v roce 2016 81 % polské výroby elektřiny - 48 % připadalo na černé a 33 % na hnědé uhlí. Polská vláda označuje uhlí za polský národní poklad, neboť zajišťuje energetickou nezávislost.

Nejenže Polsko pokračuje ve výstavbě tří nových uhelných elektráren ve městech Kozienice, Opole a Jaworzno, aktuálně dokonce zvažuje výstavbu dalších v lokalitách Ostroleka a Pulawy a to navzdory vážným pochybnostem o ekonomickém smyslu těchto investic. Velkoobchodní cena elektřiny je díky obnovitelným zdrojům tak nízká, že podle řady nezávislých expertů není rozumné stavět nové velké energetické zdroje. Podle vlády ovšem není důležitá ekonomika projektů, ale energetická bezpečnost.

Navíc Polsko protestuje proti evropskému systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), polská vláda tvrdí, že pro zemi není spravedlivý. Podle ministra životního prostředí Jana Szyszka, by systém EU ETS měl brát v úvahu specifika členských států včetně jejich energetického mixu. Navrhuje, že by polské emise oxidu uhličitého mohly být ze systému vyčleněny - vzhledem k množství oxidu uhličitého, které pohltí polské lesy.

Nový zákon o obnovitelných zdrojích

V minulém roce byly energetická transformace v Polsku téměř zastavena. Konzervativní vláda představila v květnu 2016 dlouho očekávaný návrh zákona o obnovitelných zdrojích energie (OZE zákon). Zákon stanoví pravidla regulace a rámec pro podnikání v sektoru obnovitelných zdrojů. Ovšem místo transformace směrem k energetické strategii postavené na rozvoji obnovitelných zdrojů, návrh udržuje stávající vysoký podíl uhlí v polském energetickém mixu. Návrh ekologických organizací na pevné výkupní ceny pro malé výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů se nepodařilo prosadit, v zákoně je zakotvenpouze systém bonusů. Malí výrobci elektřiny (například střešních fotovoltaických elektráren do výkonu 7 kW) mají dostat 70 % slevu na nákup elektřiny od dodavatelů ve stejném objemu, jaký sami dodají do sítě. Zatím ovšem není jasné, jak budou samovýrobci tento princip využívat.

Ekologické organizace jako WWF a Greenpeace nový OZE zákon kritizují, neboť podlenich brání Polákům v přístupu k levným a čistým zdrojům energie. Ve stejné době, kdy probíhala parlamentní rozprava o zákonu, odložil Národní fond pro životní prostředí spuštění podpůrného schématu pro samovýrobce, které je založeno na výhodných půjčkách a grantech.

Zákon proti větrným elektrárnám

Druhý zákon, který se dotýká rozvoje obnovitelných zdrojů, je přímo zaměřen na větrné elektrárny. Vládnoucí strana Právo a Spravedlnost má v plánu razantně omezit možnost výstavby větrných elektráren v Polsku.

V zákoně schváleném Sejmem v květnu 2016 je stanoveno, že nové větrné elektrárny lze stavět pouze ve vzdálenosti větší než desetinásobek jejich výšky od nejbližší budovy, lesa nebo území začleněného do soustavy NATURA 2000. Experti na větrnou energetiku odhadují, že při důsledném dodržování zmíněné legislativy by bylo možné stavět nové větrné elektrárny jen na 1 % polského území. Podle Polské asociace větrné energetiky PSEW by to znamenalo úplnou eliminaci nových projektů v Polsku.

V roce 2015 Polsko postavilo nejvíce větrných elektráren ze všech evropských zemí s výjimkou Německa. Podle energetického regulačníhoúřadu je v Polsku instalováno 4592 MW větrných elektráren, které ročně vyrobí 10 231 GWh elektřiny. Tato čísla jsou srovnatelná s Dánskem.

O co vlastně jde

Návrh zákona, který komplikuje výstavbu větrných elektráren, je záměrným krokem vládnoucí strany Právo a spravedlnost. Vláda premiérky Beaty Szydlové je konzervativní nejen v otázkách náboženství a práv menšin, ale i v případě energetiky. Vláda opakovaně deklarovala, že polská energetická bezpečnost závisí na využívání domácího uhlí. Upozornění Evropské komise na rostoucí problém znečištění ovzduší a nedostatečnou podporu obnovitelných zdrojů polská vláda ignoruje.

Transformace bude

Situace ovšem není tak beznadějná, jak vypadá na první pohled. V roce 2015 byl zaznamenán polský rekord ve výrobě větrné i solární elektřiny. Podle regulačního úřadu bylo v roce 2015 instalováno 71 MW nových fotovoltaických elektráren, což je významný nárůst - o 240 %. Fotovoltaické elektrárny byly instalovány obcemi, školami a podnikatelskými subjekty po celé zemi. Největší fotovoltaická elektrárna bude postavena v obci Ostrzeszow, její výkon je plánován na 2 MW.

Řada firem a výrobních podniků se rozhodla pro investici do vlastního zdroje elektřiny, aby ušeřily na platbách energetickým společnostem. Dalším pozitivním příkladem je sportovní hala ve něstě Gryfice na severozápadě Polska, kde solární panely přispívají k roční úspoře 5000 eur. Dokonce i rafinérská společnost PKN Orlen zvažuje výstavbu malých větrných elektráren u svých čerpacích stanic.

Těmito malými kroky se energetická transformace uskutečňuje. Hlavní změna ale probíhá v uvažování lidí, neboť zájem o otázky životního prostředí je nejvyšší v polské historii. Stále ovšem zbývá dlouhá řada kroků, které je potřeba provést.