Evropské perspektivy

Favorit – Dánsko vkládá své peníze do větru

Dánsko se stalo svým příkladným oddělením klesajících emisí CO2 a výrazného ekonomického růstu synonymem pro zelené technologie a obnovitelnou společnost a energetiku, které se podařilo integrovat enormní objem obnovitelných zdrojů.

autor: Tore Keller, dánský novinář

Motivace pro dánský skok do zelené energetiky se váže k ropné krizi v 70. letech minulého století, kdy dánskou veřejnost i politiky šokoval rozsah závislosti na dovozu energie ze zahraničí. Dánové se rozhodli této závislosti zbavit a vydat se jinou cestou.

Prvním krokem byl intenzivní průzkum možností těžby ropy a zemního plynu v Severním moři, velkorysý plán rozvoje centrálního zásobování teplem využívajícího odpadní teplo z elektráren a rozšíření sítě pro využití zemního plynu.

Dánové se rozhodli zaměřit na obnovitelné zdroje, zejména větrnou energii. Po intenzivních politických debatách a v návaznosti na velké protijaderné protesty v Kodani v 70. letech se nakonec rozhodli odstoupit od jaderné energetiky. Dánsko sice dosud v obdobích nízké domácí produkce elektřiny dováží jadernou energii ze Švédska a z Německa, politici však obecně nevnímají jadernou energetiku jako vhodné řešení.

Klimatická politika a obavy o životní prostředí začaly mít vliv na tvorbu dánské energetické politiky teprve po vydání Zprávy Gro Brundtlandové v roce 1987. Již v roce 1989 přijalo Dánsko jako vůbec první stát legislativu na omezení emisí CO2. Od té doby představuje klimatická politika jádro dánské energetické politiky. Současný plán je dosáhnout v roce 2050 bezuhlíkové energetiky. Tento cíl bude vyžadovat inovace, nové technologie, enormní investice a politickou vůli kombinovanou s podporou veřejnosti a průmyslu.

Nenechte se zmást, Dánsko je stále závislé na ropě, uhlí a zemním plynu. Auta nejezdí na květiny a vílí prach. Nebýt ropných polí v Severním moři, mohl se dánský příběh vyvíjet jinak. Od 90. let učinily Dánsko soběstačným v těchto komoditách ropa a plyn těžené z mořského dna severně od Dánska. Ty zároveň posílily dánské hospodářství.

V pozdějších letech umožnily výstavbu mnoha větrných elektráren v pobřežních vodách export ropy a zemního plynu, vysoké zdanění energií a politický konsensus. Dánský cíl je dosáhnout 35% podílu obnovitelných zdrojů ve spotřebě elektřiny v roce 2020. V roce 2050 by měla fosilní paliva zmizet z energetiky zcela, a to zejména díky investicím do větru, biomasy a solárních technologií.

Tyto ambiciózní cíle platí spotřebitelé prostřednictvím energetických daní, které se týkají jak domácností, tak firem. Výnos daně plyne do projektů obnovitelných energií, jakým je například větrná farma Horns Rev III situovaná v pobřežních vodách západního Jutlandu. Jde o třetí větrnou farmu v oblasti, která bude po svém dokončení v roce 2019 produkovat dostatek zelené elektřiny pro pokrytí potřeb 400 000 domácností. Instalovaný výkon dosáhne 400 MW vedle 370 MW jejích dvou starších sester Horns Rev I a II.

Kromě větrné farmy Horns Rev plánuje Dánsko postavit 600MW větrnou farmu v Kriegers Flak ve vodách mezi Dánskem, Švédskem a Německem. Politický vývoj v roce 2015 ovšem budoucnost projektu zpochybňuje. Evropská komise totiž označila tarif Public Service Obligation, který podporoval domácí obnovitelné zdroje, za nepřípustný z pohledu evropského trhu s elektřinou. Po nástupu nové vlády v roce 2015 se začalo hovořit o zrušení projektu Kriegers Flak kvůli nedostatku financí. V roce 2016 ovšem firma Vattenfall uspěla v tendru na výstavbu větrné farmy s cenou 49,9 € za megawatthodinu

Je jasné, že v Dánsku je obnovitelným zdrojem číslo jedna vítr. V roce 2016 pocházelo více než 42 % elektřiny z větru, z čehož profituje rovněž dánský průmysl. V roce 2016 byly exportovány energetické technologie za 11,3 miliardy eur – zhruba 12 % celého dánského exportu, přičemž podle Dánské energetické asociace tato úroveň exportu vytváří 56 000 pracovních míst. Od roku 1990 do roku 2007 vzrostla dánská ekonomika o 40 procent, zatímco emise CO2 se o 14 procent snížily. Dlouhodobou energetickou strategii do roku 2020 podporují vedle průmyslu téměř všechny politické strany. Bezjaderná energetická politika je tak už od ropné krize v 70. letech postavena na širokém politickém konsensu.

Ani v zeleném Dánsku však není vše idylické. Jako příklad může posloužit klasický příběh „ne na mém dvorečku“. Když se před časem v odlehlé přírodní oblasti zvané Østerild začalo budovat testovací pracoviště pro větrné elektrárny, místní obyvatelé proti výstavbě protestovali. Říkali, že podporují obnovitelné zdroje, ale že testovací pracoviště může být umístěno jinde. To nakonec vzniklo bez ohledu na protesty.

Daně určené na podporu obnovitelných zdrojů se staly předmětem politické debaty ve chvíli, kdy energeticky náročný dánský průmysl požádal o snížení cen energie, aby udržel produkci. Malá část Dánů je proti směřování společnosti směrem k udržitelnosti. Argumentuje, že závislost na dovozech energií z Blízkého východu a Ruska je malá. Zelené politiky mají širokou podporu, přestože Dánové by stejně jako jiní lidé byli rádi, kdyby jejich účty za energie klesaly.

Nedávné projekty průzkumu možností těžby břidlicového plynu se setkaly s lokální opozicí. Obavy panují zejména v souvislosti s bezpečností a umístěním rozsáhlého zařízení v blízkosti obydlí. To využití břidlicového plynu blokuje. Politicky se podpora břidlicového plynu, jak ji známe z USA, omezuje pouze na některé strany v dánském parlamentu.

Přestože Dánsko dělá pro omezení svých dopadů na klima dost a zaznamenalo výrazný růst zelené energetiky, Dánové možná nejsou tak zelení, jak vypadají. Ze zprávy WWF vyplývá, že Dánové obsadili čtvrté místo v objemu emisí na osobu, pokud započítáme dopady jejich zahraničního importu počínaje častým cestováním za dovolenou a konče zemědělstvím, které zůstává méně regulované než ostatní průmysl.

Dánové však řeší problém klimatu lokálně. Ostrov Samsø je již stoprocentně bezfosilní. Po celém Dánsku vznikají energetická družstva, která obvykle vlastní 1 až 3 větrné turbíny poblíž malých měst nebo průmyslových areálů. Kolem 40 000 Dánů je spoluvlastníky nebo individuálními vlastníky některé z více než 5200 dánských větrných elektráren.

Dánsko donutily k zelené cestě vysoké ceny energie v 70. letech. Tato země pak ukázala světu, že s důkladným dlouhodobým plánováním energetiky, pobídkami pro zelené energie a s podporou veřejnosti je možné snížit závislost na fosilních palivech. Německo se rovněž snaží oddělit hospodářský růst a spotřebu fosilních paliv. Dánové pouze vyrazili dříve a teprve příští roky a politika nové vlády ukážou, zda Dánsko udrží náskok nebo ztratí vedoucí pozici.