Evropské perspektivy

Energetika v České republice: malé krůčky obnovitelných zdrojů, ale jaderné plány stále dominují

Od roku 2015 platí v České republice nová energetická koncepce. Vláda schválila plán, který silně závisí na budování nových jaderných reaktorů. Nicméně plány na rozvoj obnovitelných zdrojů byly rovněž aktualizovány. Koncepce počítá s jejich pomalým růstem, důležité však je, že připouští překonání současné stagnace obnovitelného sektoru.

autor: Martin Sedlák, Aliance pro energetickou soběstačnost

Česká enargetická koncepce postavená na rozvoji jádra byla zastaralá ještě před tím, než než ji ministři dostali na stůl. Vychází z podkladů, které neberou v potaz klesající náklady obnovitelných technologií, především solárních panelů a větrných elektráren. Obsahuje dokonce předpoklad, že někteří majitelé velkých solárních elektráren své projekty po dvaceti letech provozu odstraní. Dokument naopak předpokládá nárůst podílu jaderné energetiky. Během deseti let hodlá vláda představit nové jaderné projekty. Výstavbu má připravit a dohlížet na ni nově ustanovený vládní výbor. Očekává se, že jen příprava projektů bude stát 20 až 32 miliard korun (0,74 až 1,2 miliardy eur.

Ministerstvo průmyslu odůvodňuje podporu pro rozvoj jaderné energetiky posilováním energetické nezávislosti. Koncepce ovšem zároveň počítá s růstem spotřeby, takže navzdory novým reaktorům se má o 10 % zvýšit i spotřeba zemního plynu.

Je tedy zřejmé, že nové reaktory nepřinesou nezávislost na dovozech zemního plynu. Kvůli jednostrannému soustředění na jádro opominul úřad ministra průmyslu Jana Mládka jiný, mnohonásobně důležitější, zdroj. Překvapivě to nejsou žádné elektrárny, ale energetické úspory. Právě ty mohou srazit dovozní závislost České republiky na ruském plynu na minimum. Zemní plyn se dnes v Česku spotřebovává především na vytápění a právě v oblasti domů by šlo pomocí energetické renovace budov srazit naši spotřebu tepla až o polovinu. Tento fakt není žádnou novinkou, čísla jsou k dispozici již od roku 2008, kdy je spočítali experti pro takzvanou Pačesovu energetickou komisi. Dosud je záhadou, proč s ním ani jeden z pokusů o aktualizaci energetické koncepce důsledně nepracoval.

Podceněný potenciál energetických úspor však není jediným problém aktuální české energetické debaty vztažené k aktualizaci Státní energetické koncepce. Ministerstvo průmyslu touží po dalších reaktorech tak moc, že do kalkulací dosazuje nesmyslně nízké náklady výstavby jaderné elektrárny, které jsou v rozporu s aktuálními zahraničními zkušenostmi. Nebere v úvahu ani nutnost veřejné dotační podpory, jak ji známe u současných projektů z Velké Británie a Maďarska.

Jaderné plány české vlády jsou považovány za nevyhnutelné mimo jiné proto, že chybí důsledné porovnání s jinými variantami rozvoje. Například v dokumentaci EIA na rozšíření jaderné elektrárny Temelín schází porovnání výstavby nových reaktorů s variantou rozvoje energetické efektivnosti a obnovitelných zdrojů. Podle studie společnosti Candole Partners přitom bude jaderná varianta pro české spotřebitele nákladnější. Za dva nové bloky v Temelíně by spotřebitelé elektřiny zaplatili 30 miliard eur za 35 let.

Obnovitelné zdroje - začíná oživení sektoru?

Světlý okamžik zažila čistá energetika v Česku roku 2005, kdy poslanci schválili zákon o podpoře obnovitelných zdrojů, inspirovaný systémem, který využívá Německo. Zavedení podpory nastartovalo růst větrných, biomasových a postupně i slunečních zdrojů, které dnes pokrývají desetinu domácí spotřeby elektřiny.

Ovšem právě u solární energetiky nastala potíž. V roce 2010 – tedy v době, kdy došlo k podstatnému poklesu ceny fotovoltaických technologií – nestihli zákonodárci reagovat včas a přimět investory k rozložení instalací dvou tisíc megawattů fotovoltaických elektráren do více let. Vláda pak destabilizovala podnikatelské prostředí retroaktivními zásahy v podobě solárního odvodu, který snižuje zákonem garantovaný příjem pro investory do solárních zdrojů. Nové fotovoltaické elektrárny se od roku 2011 mohly instalovat pouze na budovách a v roce 2014 skončila bez náhrady podpora i pro ně. Větrné elektrárny přibývají pouze v jednotkách kusů, bioplynové stanice dopadly v roce 2014 podobně jako solární zdroje, neboť i pro ně byla zastavena podpora.

Rok 2015 přinesl malé pozitivní impulsy, jejichž efekty se pomalu začínají projevovat. Například byla zavedena investiční podpora pro malě střešní fotovoltaické elektrárny a obnovena podpora výroby tepla pro bioplynové stanice. Ministerstvo průmyslu rovněž akceptovalo hlasy České fotovoltaické průmyslové asociace, Aliance pro energetickou soběstačnost a dalších oborových sdružení, které opakovaně vyzývaly k odstranění administrativních bariér pro malé zdroje energie. Jde o první krok, který pomůže obnovit zájem o cenově stále dostupnější obnovitelné zdroje. Podle navržené změny legislativy tak nebude nutná licence pro malé zdroje s výkonem do 10 kilowattů a to i v případě, když je výrobna připojena k distribuční soustavě. Ovšem zda tento krok pomůže například oživení zájmu o instalace fotovoltaických elektráren na střechách domů, napoví až konkrétní podoba vyhlášek (prováděcích předpisů).

Akční plán pro obnovitelné zdroje nenabízí prostor pro růst odvětví

V současném období stagnace obnovitelných zdrojů přišlo ministerstvo průmyslu s aktualizací Národního akčního plánu, jenž má zajistit naplnění cíle v podílu obnovitelných zdrojů pro rok 2020. Původní velmi málo ambiciózní plán z roku 2010 počítá s podílem obnovitených zdrojů na konečné spotřebě na úrovni 13 % v roce 2020. Aktualizace z roku 2016 zvedá tento cíl na 15,9 %. Jde ovšem o důsledek vývoje spotřeby energie, která je nižší, než činily předpoklady v roce 2010. Výroba z obnovitelných zdrojů poroste jen slabě.

Solární naděje

Část Národního akčního plánu (NAP) OZE věnovaná solárním elektrárnám ukazuje vývoj vnímání obnovitelných zdrojů ze strany ministerstva v posledních letech. Zatímco NAP z roku 2010 navrhoval zmrazení celkového výkonu solaárních elektráren na 1695 MW, verze z roku 2012 připouštěla hodnotu 2118 MW v roce 2020. NAP z roku 2016 pak stanovil strop na 2375 MW.

V následujících pěti letech by tak v ČR mohlo být nainstalováno 306 MW ve střešních solárních elektrárnách. Vzhledem k tomu, že průměrná velikost střešní solární elektrárny nepřesahuje 5 kW, můžeme uvažovat o 15 000 nových střešních instalací ročně.

Akumulátorové baterie pro solární elektrárny jsou od roku 2015 přednětem podpory programu Nová zelená úsporám a zvyšují možnosti využití elektřiny vyrobené fotovoltaickými zdroji.

Máme vítr, nemáme plachty

Před deseti lety byly větrné elektrány v České republice symbolem rozvoje obnovitelných zdrojů. Aktuálně je v této roli nahradily fotovoltaické panely a bioplynové stanice.Největší nárůst počtu větrných turbín byl zaznamenán v roce 2007 (před prvním NAP OZE), kdy jich bylo uvedeno do provozu 62. Druhým nejúspěšnějším rokem byl 2012 s 43 novými větrnými turbínami.

Celkový výkon větrných elektráren podle aktuálního návrhu NAP je o třetinu menší než v předchozí verzi dokumentu. Zároveň je větrná energie nejlevnějším obnovitelným zdrojem - v ČR i globálně.

Existuje několik důvodů, proč potenciál větrné energie zůstává v České republice nevyužit. Projekty větrných elektráren často čelí silnému lokálnímu odporu ve svém okolí. Ještě důležitější je skutečnost, že od roku 2014 nemá elektřina z nových větrných elektráren nárok na provozní podporu. Poslední akční plán dává jstou naději šanci na znovuzavedení podpory v souladu s pravidly Evropské unie. Potenciál větrné elektřiny v České republice zkoumala studie Komory OZE a Hnutí DUHA, která odhadla možnou roční výrobu na úrovni 18,29 TWh. Zpracovatelé odhadují, že růst sektoru větrných elektráren může vytvořit 17 000 až 23 000 nových pracovních míst.

Biomasa, tepelná čerpadla a geotermální energie

Biomasa je v akčním plánu nadále považována za nejvýznamnější obnovitelný zdroj v ČR. Aktuálně biomasa zajišťuje dvě třetiny produkce obnovitelné energie v České republice.

Podle akčního plánu dojde v příštích letech k prudkému rozvoji využívání tepelných čerpadel. Podle akčního plánu se má díky tepelným čerpadlům využít 12,7 PJ energie okolního prostředí, což je téměř trojnásobek oproti současnému stavu. Ke splnění tohoto předpokladu bude třeba instalovat 20 000 vytápěcích systémů s tepelným čerpadlem do rodinných domů. Z pohledu decentralizace bude vhodné kombinovat tepelná čerpadla se střešními solárními elektrárnami.

V případě geotermálních elektráren dosud v ČR není k dispozici žádný pilotní projekt. První akční plán počítal s výrobou 696 TJ z geotermální energie do roku 2020, v aktualizované verzi došlo k redukci na 222 TJ. Důležitá bude zkušenost s prvním projektem.

Politické prostředí, hledání stability

Uplynulých deset let jasně ukázalo, že opakované tvrzení ministerstva průmyslu o zanedbatelném potenciálu obnovitelných zdrojů v ČR neplatí. Aktualizovaný Národní akční plán dává jistou naději, že rozvoj obnovitelných zdrojů přestane být blokován. Pro využití potenciálu je nezbytné stabilní politické prostředí. Pouze za této podmínky lze obnovitelné zdroje plně využít ke snižování závislosti na dovozech energetických zdrojů a k vytváření pracovních příležitostí.